O autorovi

Jiří Vydra

malíř, sochař, grafik – impress exprese, abstraktní a imaginární tvorba
narozen 18. října 1938, Vašírov-Lány

Je žákem:

ak. sochaře Antonína a malíře Josefa Lhotáka
ak. sochaře prof. Miroslava Pangráce (AVU)
ak. malíře prof. Jana Vlčka (AVU)
ak. malíře a grafika Ladislava Kašpara (Hollarka)
ak. malíře a grafika Jana Šafránka
ak. malíře a grafika Karla Patáka (LŠU v Berouně)

Dokument České televize o Jiřím Vydrovi:

Studium a inspirace:

Sochaři:
Ferdinand Maxmilián Brokoff
Auguste Rodin
Antoine Bourdelle
Jan Šturza

Malíři:
Rembrandt van Rijn
William Turner
Auguste Renoir
Claude Monet
Paul Cézanne
Antonín Slavíček

VYZNÁNÍ

„Z tvorby Otokara Březiny jsem si odvodil, že umělce, a vlastně i ostatní lidi, lze rozlišovat na dva typy: na ty, kteří existují tak říkajíc v horizontále, a na ty, kteří se vzpínají k vertikále. Pro náš věk, pro tento svět je příznačný způsob života v horizontále – snažíme se zmocňovat co nejširšího obvodu, hemžíme se těkavě po celé Zemi, (mnohý z nás dychtivě projel širý svět, a vrátil se zpravidla stejně neosvícený, jako když vyjížděl). Ukazuje se jako podstatnější, má-li kdo v sobě smysl pro životní vertikálu. Básník Březina vlastně prožil všechen svůj pozemský čas na jednom místě. A to místo, právě díky básníkově vnímavosti, mu vystačilo na celý svět. Byl jako kapka vody, jež dokáže obrážet všecku realitu. Měl nad sebou hvězdné nebe, nekonečný vesmír, a žil obklopen domovem, podložím rodu, přírodou, jež se stačila obtisknout do naší kolektivní duše. Jeho poezii, která se nemohla a ani nedychtila rozpínat do šíře, je pak vlastní, že se ve svých výbojích vydává vzhůru, do kosmických výšek, k absolutnu a do hlubin tvůrčího ducha. Březinova vertikála má transcendentální i existenciální dimenzi. Pokud je v našem umění něco, co obstojí mezi světovými hodnotami, pak jsou to díla tohoto směřování. Když se zmiňuji o březinovském typu, vztahuji svou úvahu též na výtvarníka, který své obrazy a sochy předkládá českokrumlovským návštěvníkům, na Jiřího Vydru. V jeho dílech je ctižádost vyjádřit osobnostní historické podloží – doznívá v nich odkaz předků, kteří v českém polesí po šest set let pálili milíře, věrni svým domácím panovníkům a dbali slávy zemí koruny české, vnímavých na hudebnost lesa a studánek a běhutých vod, vzhlížejících pro naději k hvězdnému nebi, hledající smysl obecného dění a svého počínání. Jiří Vydra našel všecku svou inspiraci ve zdejší přírodě, v hudbě a v biblických proroctvích.
Když se budete po jeho obrazech rozhlížet, seznáte, že jejich tvůrce, aniž musel vykročit z rodného kraje, hleděl postihnout neomezený řád světa. Poučen u všech, kteří tvoří páteř moderního umění, vrací se do hájemství své duše. Potřebuje málo, aby řekl všecko.
V tom je zákon, který si ukládají praví Mistři.“